Roční věrnost

„Jak já se letos těším na Vánoce...” říká Pepa.
„Čekáš hodně dárků?”
„Ani ne, ale ženě obvykle zaskočí kost z kapra a já jí můžu dát herdu do zad.”

Za vězněm přišla po svátcích návštěva.
„Neměl jsi problémy s tím pilníkem, co jsem ti poslal ve vánočce?”
„To nestojí za řeč, zítra ráno jdu na operaci žaludku.”

„Když jsem přišel domů,” stěžuje si Pepa po Vánocích kolegům, „vedle skříně stála ustrojená borovička a ve skříni stál nahý soused Jedlička.”

Říká Pepa Kalianků: „Za co bych měl jít na maškarní?”
„Za skobu!”
„???”
„Jedině tak se na tebe nějaká ženská pověsí!”

Po pěti letech se tatínek s maminkou opět udobřili. Maminka na tatínka po dlouhé době opět promluvila. Vidím ten krásný okamžik jako dnes. Bylo to u štědrovečerní večeře.
Řekla mu: „Žer!”

„Jak jste mohl, obžalovaný, na Vánoce, v čas lásky a porozumění vraždit?” nechápe soudce.
„Chtěl jsem udělat aspoň jednou za rok dobrý skutek, a tak jsem zastřelil sousedovi tchyni.”

Vrátí se pán z vánočního nákupu, hledá peněženku a najde místo ní jen kartičku: „Veselé Vánoce přejí kapsáři!”

„Kdy už konečně odešleš ten dárek babičce?” připomíná muži paní Konrádová. „Za chvíli jsou tu Vánoce a ještě pořád je tady!”
„Do prčic!” popadne se za hlavu pan Konrád. „Ale mně se ten balík, když jsem ho nesl na poštu, zdál nějaký lehký...”

Baví se tři známí.
„Letos jsem slavil Vánoce v Krkonoších,” říká první, „a strašný - skoro žádnej sníh, prostě trapas.”
Druhý se přidá: „To já jsem letěl s rodinou na Kanáry. Počasí krásný, všechno, ale manželka trvala na tom, že s sebou musíme vzít tchyni... a to byl kámen úrazu... na tak hrozný Vánoce ještě dlouho nezapomenu!”
Nakonec povídá třetí: „To já jsem byl letos s kamarády v hospodě a chlastal... Cestou domů mě čapli policajti, Vánoce jsem strávil na záchytce... tak povedený Vánoce už jsem roky nezažil!”

„Ježíšku, prosím tě, nic mi nenos, naopak, raději kdyby sis odnesl moji tchyni!”